Mladé, nebo archivní víno?

Máte rádi víno? Spíše mladé, nebo si s chutní pochutnáte na tom archivním? A víte vůbec, jaký je mezi těmito víny rozdíl? Zatímco na otevření některých vín se vyplatí počkat, jiná jsou nejvýtečnější krátce po jejich výrobě. Řeč je o vínech archivních a mladých. Ty se od sebe liší hned několika vlastnostmi, s nimiž vás rádi seznámíme.

Jak dlouho archivní víno skladovat?

Hlavním rozdílem mezi mladým a archivním vínem je doba, kdy je vhodné ho otevřít a vypít. Zatímco mladá vína by se měla konzumovat ve stejném roce, kdy došlo ke sklizni hroznů, vína archivní by měla být minimálně po dobu tří let uskladněna. Tato doba samozřejmě může být delší. Respektive by být měla.

Čím starší, tím lepší

Obecně sá dá říci, že čím déle víno „leží“, tím bude vyzrálejší. Což se projeví na jeho vůni a chuti. Je to právě doba zrání, která chuť vína ze všech faktorů nejvíce ovlivňuje. Přispívá k jeho harmonii a komplexitě. Právě z tohoto důvodu skuteční fajnšmekři pijí výhradně archivní vína.

Jak chutná?

Zatímco mladé víno bývá kyselejší, víno archivní mnohem jemnější. Můžete v něm cítit vůni medu, bylinek i koření. Nápoj totiž po celou dobu, byť by se mohlo zdát, že odpočívá, pracuje.

Bílé, nebo červené?

Nejlepší pro archivaci jsou červená vína, kterým delší zrání ubírá na jejich nahořklé chuti. A také ovlivňuje jejich barvu – ještě více ztmavnou. Proto jsou stará archivní vína velmi tmavá. I ta bílá.

Každý ročník chutná jinak

Dalším specifikem archivních vín je skutečnost, že každý ročník archivního vína chutná jinak. Za to mohou neustálé biochemické procesy mezi sloučeninami ve víně. Další důvod nějaké dobré archivní víno ochutnat, nemyslíte?

Ochutnejte vinařský skvost

Skutečným vinařským skvostem je například archivní víno 1972 z e-shopu wineme.cz. Popřípadě o rok starší archivní víno 1973. Nejedná se zrovna o levné lahvinky, ale pro významnou příležitost, nebo pokud si chcete ochutnat na skutečně vynikajícím vínu, proč ne?