Káva ve světě umění: Inspiruje umělce po celém světě

Káva a umění - zdánlivě nesourodé spojení, které však má mnohem více společného, než by se mohlo na první pohled zdát. Jeden z nejoblíbenějších nápojů nejenže umělce inspiruje k tvorbě, ale sama o sobě se stala zajímavým nástrojem pro vznik uměleckých děl. Od malování kávou po ztvárnění kaváren na plátno - ve světě umění své nezaměnitelné místo.

Kávou se dá i malovat

Malování kávou představuje jedinečný způsob, jak vytvořit originální a podmanivá umělecká díla. Nabízí širokou škálu odstínů hnědé barvy - od světlejších až po hluboké tmavě hnědé. Tato technika není rezervována pouze pro profesionály, může si ji vyzkoušet každý - od začátečníků až po pokročilé umělce. Oblíbené je také malování espressem - na YouTube najdete spoustu ukázek.

Jak na to? Stačí rozmíchat lžičku instantní kávy v troše vody. Poměr kávy a vody určuje intenzitu barvy, takže právě experimentováním najdete správný odstín. Do takto vytvořené kávové barvy pak namočíte štětec a pustíte se do díla - třeba na akvarelovém papíře. Na seznamu umělců, kteří tuto techniku využívají, najdete například španělského ilustrátora Nuria Salceda či nigerijského malíře Ekene Ngigea. Káva se se pro ně stala nejen inspirací, ale také aktivním nástrojem umělecké tvorby.

Kavárny na plátně slavných malířů

Spojení kaváren a umění se chlubí dlouhou historii. Impresionista Édouard Manet namaloval obraz „V kavárně“, který zachycuje atmosféru a interakce v kavárně. Tento motiv inspiroval mnoho dalších umělců, jako třeba Bohumila Kubištu, jehož obraz nese jednoduchý název „Kavárna“. Van Gogh ve svém díle „Noční kavárna“ zase zachytil zvláštní náladu nočního prostředí kavárny. Kavárenský motiv neunikl ani Jeanu-Léonu Gérômovi, který ztvárnil atmosféru káhirské kavárny. Populárním motivem umělců bývá i samotný kávovar.

Káva jako spouštěč kreativity

Káva však neinspiruje pouze k malování a ztvárnění kaváren na obrazech. Slavný francouzský spisovatel Honoré de Balzac údajně vypil až šedesát šálků kávy denně při psaní svých děl. Káva byla pro něj palivem kreativity a soustředění. A kdyby měl k dispozici automatický kávovar, možná by jich vypil ještě o něco více.

Bratři Mrštíkové také využili kávu ve svém díle, když ji ve své divadelní hře „Maryša“ použili jako prostředek pro páchání zločinu.

Káva jako 3D obraz

Umění zahrnuje i experimenty a inovace. V roce 2009 byl vytvořen obraz Mony Lisy z 267 litrů kávy a více než tří tisíc šálků. Tento gigantický 3D obraz o rozměrech šest metrů na šířku a čtyři metry na délku vznikl na australském festivalu Rocks Aroma v Sydney.

Kavárny jako centra umění

Kavárny se staly místem, kde umělci z různých oborů nacházejí inspiraci. V kavárně Café Museum ve Vídni se scházeli významní umělci, jako Gustav Klimt, Karl Kraus nebo Franz Lehár. V pařížské Café Procope se v minulosti potkali velikáni jako Diderot, Voltaire, Victor Hugo nebo Jean-Jacques Rousseau. I pražská kavárna Slavia se stala útočištěm pro významná jména jako Bedřich Smetana, Jan Zrzavý, Jaroslav Seifert či Václav Havel.