Lisabon je městem, z nějž se vyplouvalo za sluncem

Místo, odkud se podnikala nejedna zámořská výprava. Mekka námořníků, která nabídne Atlantik doslova jako na dlani. Někdejší punské obchodní středisko, ve kterém se jako vládci vystřídali Římané, Vandalové nebo Maurové, bylo i centrem mocné koloniální říše na prahu novověku. Prošlo si i krutým zemětřesením, které v některých oblastech nenechalo bohužel ani pověstný kámen na kameni. Ve věku devatenáctém však začala rekonstrukce města, pod kterým protéká řeka Tejo.

Konec Evropy, jak se také někdy říkává…

Symbolické dveře do nového světa, konec Evropy, výspa Portugalska. I tak můžeme nazývat Lisabon, město, kde najdete starožitné tramvaje, ale také lanovky, které pomohou bojovat s neustálým převýšením a poněkud kopcovitým terénem. Najdete tu jak sakrální, tak i světské stavby, a kromě výhledu na moře určitě je na co se dívat. Začněme třeba na hradu svatého Jiří, jenž je nejvyšším bodem města a součástí nejstarší zástavby. Rekonstrukce v romantickém rázu proběhla v době, kdy začínal největší vojenský konflikt v dějinách lidstva, hrad čekal na přestavbu už od zmíněného zemětřesení v polovině osmnáctého století. Kam se vydat dál? Synagoga ze začátku dvacátého věku nebo pozdně renesanční klášter Sao Vicente de Fora z přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. Nezapomeňte ani na procházku přes Avenida de Liberdade, půl druhého kilometru dlouhé hlavní třídě.

Belém nabídne památku pod vlajkou UNESCO

Klasika, na kterou se nezapomíná. Torre de Belém, tedy Belémská věž, patří pod patronát organizace UNESCO a původně šlo o stavbu defenzivního charakteru, která měla hlídat místní přístav. Jasně naznačuje, co za velmoc se skrývalo v malém království, jako bylo na prahu novověku právě Portugalsko. V Belému se skrývá i Památník objevitelů a zajít můžete i do kláštera řádu svatého Jeronýma. Nadšení cestovatelé a milovníci Portugalska si nenechají ujít městečko Albufeira, na samém nejjižnějším cípu země.

Publikováno: 25. 09. 2020

Kategorie: Cestování

Autor: Romana Dohnalová